Delfíni používají jména

Delfíni se mezi sebou oslovují jménem, stejně jako to dělají lidé!

 

Konkrétně to bylo pozorovánu na druhu delfína skákavého (tursiops truncatus), ale pravděpodobně jde o praktiku rozšířenou mezi všemi delfíními druhy.

 

Vědci již v minulosti dokázali delfíny naučit názvy pro určité objekty, ale nyní se ukazuje, že delfíni si sami o sobě vygenerují určitou zvukovou stopu, která reprezentuje daného jedince v sociálních kruzích (jako u lidí jméno).

 

Pokud se setkají různé delfíní skupiny, jejichž jedinci se navzájem neznají, nejprve se naučit jména ostatních delfínů. Stejně tak se navzájem mohou seznámit jedinci držení v zajetí, aniž by se kdy fyzicky potkali (během výzkumu se pouze slyšeli).

 

Navíc během výzkumu bylo zjištěno, že ačkoliv delfín je schopen replikovat daný zvuk takřka identicky, nedělá to, ale přidává k němu trochu své vlastní ,,výslovnosti” tím v podstatě říká, že on není ten delfín o kterém mluví.

 

Delfíni všeobecně mají velmi rozvinuté kognitivní a společenské chování a jsou považováni za jedny z nejinteligentnějších tvorů na naší planetě a přibližují se tak lidem. Výzkum Stephanie L. Kingové dokonce naznačuje i potenciál pro lidmi oblíbené drby, jelikož se během něj projevila schopnost povídat si i o jiném delfínovi, který není zrovna u rozhovoru přítomen.

 

Pro nadšence přikládáme i vizuální podobu toho, jak takového delfíní jméno vypadá.

 

Spektrogram zobrazující 3 příklady ,,jmenného” hvizdu delfína (i), kopie tohoto jména (ii) a jména kopírujícího (iii) Zvuková frekvence 40 000 Hz, FFT délka: 1024. Čísla na prostředku spektrogramu udávají hodnotu podobnosti zvuku pro člověka přičemž škála postupuje od čísla 1 (nejméně podobné) do čísla 5 (velmi podobné).

 

(a) Zvuková interakce mezi matkou a mládětem. Matka, FB65, byla původcem ,,jmenného” hvizdu (i) a samčí mládě FB228 bylo kopírujícím (iii). Kopie (výslovnost) samčího mláděte daného jména jsou v řadě a ii. (b) Vzájemná interakce jiné dvojice matka-mládě. Samčí mládě, FB122, bylo původcem ,,jmenného” hvizdu (i) a matka, FB90, byla kopírujícím (iii). Kopie, které produkovala jsou v řádku b ii. (c) Interakce mezi dvěma samci. První dospělí samce, Ranier, byl původcem ,,jmenného” hvizdu (i) a druhý dospělý samec, Calvin, byl kopírujícím (iii). Kopie, které produkoval jsou vyobrazeny v ráčku c ii.

 

Zdroje pro tento fakt: (ENG – royalsocietypublishing.org) (ENG – mnn.com)